Kašovice – tvrz
Zřícenina tvrze se nachází na návrší v bývalém modřínovém lesoparku nad vsí. Od roku 1964 je tvrz chráněná jako kulturní památka. Pozůstatky tvrze jsou volně přístupné.
Z tvrze se dochovaly zbytky obvodového zdiva (severní strana) hlavní podsklepené budovy, která mívala obdélníkový půdorys s rozměry 22 × 7,5 metru. Případné opevnění beze stop zaniklo. Stavení bylo čtyřhranné a dvoupatrové a nebylo obehnáno příkopem. V prvním patře paláce se nacházel středový sál, který měl po stranách dvě světnice s prevéty. Ve druhém patře býval velký sál a na západní straně menší místnost s krbem. Sál měl vlastní prevét v severní zdi a osvětlovalo jej velké okno se sedátky. V oknech se dochovaly dřevěné překlady.
Kdy a kým byla tvrz založena, není známo. Roku 1234 se připomíná jako majitel tvrze Zdeslav. Ve 14. století nepochybně patřila tvrz pánům Velhartickým. Je pravděpodobné, že tvrz byla využívána pouze jako lovecký nebo strážní hrádek. Roku 1428 prodal Oldřich z Rožmberka Menhartovi z Hradce 30 vesnic v okolí Velhartic a mezi nimi také Kašovice. Když si roku 1565 vkládal Jan Rendl z Úšavy do zemských desek zápis o svém nově zakoupeném majetku v Kašovicích, byla tvrz již vedena jako pustá. Jan Rendl prodal Kašovice ještě téhož roku Václavovi Vintíři z Vlkonic a na Kolinci.
V Kašovicích se pak vystřídala celá řada majitelů – například Arnošt Račín z Račína, svobodný pán Jan Heřman Černín z Chudenic, Adam Humprecht Koc z Dobrše, hrabě Humprecht Sigmund Althan, hrabě Bedřich Desfours atd. Až do roku 1848 patřila obec panství hrádeckému, roku 1850 zde bylo 18 stavení a 138 českých obyvatel. Na konci devatenáctého století byl v okolí zříceniny vysázen modřínový lesopark.
Druhou zajímavostí v Kašovicích je pak pomník ruskému partyzánovi Ivanu Konovalovovi Těrentěvičovi, který u vsi padl na konci 2. světové války.
Ve vsi i jejím okolí se také nachází několik křížků a božích muk.
V okolí Kašovic jsou stále patrné pozůstatky po rýžování zlata (hrůbata).
Z tvrze se dochovaly zbytky obvodového zdiva (severní strana) hlavní podsklepené budovy, která mívala obdélníkový půdorys s rozměry 22 × 7,5 metru. Případné opevnění beze stop zaniklo. Stavení bylo čtyřhranné a dvoupatrové a nebylo obehnáno příkopem. V prvním patře paláce se nacházel středový sál, který měl po stranách dvě světnice s prevéty. Ve druhém patře býval velký sál a na západní straně menší místnost s krbem. Sál měl vlastní prevét v severní zdi a osvětlovalo jej velké okno se sedátky. V oknech se dochovaly dřevěné překlady.
Kdy a kým byla tvrz založena, není známo. Roku 1234 se připomíná jako majitel tvrze Zdeslav. Ve 14. století nepochybně patřila tvrz pánům Velhartickým. Je pravděpodobné, že tvrz byla využívána pouze jako lovecký nebo strážní hrádek. Roku 1428 prodal Oldřich z Rožmberka Menhartovi z Hradce 30 vesnic v okolí Velhartic a mezi nimi také Kašovice. Když si roku 1565 vkládal Jan Rendl z Úšavy do zemských desek zápis o svém nově zakoupeném majetku v Kašovicích, byla tvrz již vedena jako pustá. Jan Rendl prodal Kašovice ještě téhož roku Václavovi Vintíři z Vlkonic a na Kolinci.
V Kašovicích se pak vystřídala celá řada majitelů – například Arnošt Račín z Račína, svobodný pán Jan Heřman Černín z Chudenic, Adam Humprecht Koc z Dobrše, hrabě Humprecht Sigmund Althan, hrabě Bedřich Desfours atd. Až do roku 1848 patřila obec panství hrádeckému, roku 1850 zde bylo 18 stavení a 138 českých obyvatel. Na konci devatenáctého století byl v okolí zříceniny vysázen modřínový lesopark.
Druhou zajímavostí v Kašovicích je pak pomník ruskému partyzánovi Ivanu Konovalovovi Těrentěvičovi, který u vsi padl na konci 2. světové války.
Ve vsi i jejím okolí se také nachází několik křížků a božích muk.
V okolí Kašovic jsou stále patrné pozůstatky po rýžování zlata (hrůbata).
